Poklady z půdy

To vám snad ani nemusím popisovat, jak to vypadá, když se rekonstruuje podkroví starého domu.....no, já vám to vlastně ale vyprávět chci...........
Mám to z první ruky, respektive od manžela. Já se zatím neúčastním, prý je nahoře moc prachu a špíny, tak to s pejskem pozorujeme ze vdálenosti jednoho podlaží a čekáme až páníček snese dolů zase nějaké poklady.
 To máte tak, dům je čtyřpodlažní-sklep původně gotický s klenbou-zajímavý to prostor, ale momentálně vlhký a jaksi drolivý. Přízemí, kde mám obchod, je vcelku zachovalého stavu, sem tam padá omítka, ale zase to vypadá dobově, zvlášť když tomu odpovídá i zařízení prodejny-dřevo, dřevo a zase dřevo.....
První patro obýváme. Obýváme ho už pátým rokem a nutno dodat, že se nám obývá pěkně, jenže jsou to jen dvě místnosti a já prostě velice, ale opravdu velice nutně potřebuji šatnu ( ženy mě chápou.............)
No a tak přišla řada na to podkroví.....začít se musí od podlahy. A tak manžel zaklekl a odlámal starou prkenou podlahu, kterou jsme jen tak mimochodem nařezali a teď tím topíme. Z půdy chodil jako kominík, ale nechodil s prázdnou, v podlaze mezi trámy, kam se dřív házela sláma se sutí, jako izolace, nacházel různé zajímavé předměty, které pod nánosy prachu a špíny byly zprvu neidentifikovatelné. Jako milovníci všeho starého jsme byli nadšení. Na čištění starých lahví, jsem hned běžela zakoupit štětku, která nám v kuchyňi z nepochopitelného důvodu chyběla. Prkna ve kterých vězely ručně kované hřebíky jsem pálila v krbovkách a rožhavené hřeby kleštěmi vytahovala z ohně- připadala jsem si jako pravý kovář. Probudil se ve mě restaurátorský um a zkoušela jsem věci uvést do púvodního stavu, no né u všeho jsem uspěla ........ale posuďte sami.

 Pár pokladů našlo hned svoje uplatnění-v krajáči je med, púvodní dřevěné kolíčky spočívají např.na sáčku se sušenou mátou, pidi vařečka už byla použita při vaření a leží vedle svých novějších kolegiň v zásuvce. Láhve, flaštičky a skleněné lahvičky prazvláštních tvarů stojí vysoko na skříňkách kuchyňské linky a shlížejí na nás dolů, čekají až je pořádně vydrhnu a každé z nich dám úkol: "ty budeš na olej, ty na ocet, ty zase na šťávu......."

Rady si nevím jen s dřevěným hejtmanem..............

Našla se i stará plechovka z první republiky s německými nápisy-byl v ní střelný prach-to jsem vám vlastně zapomněla říct- "v tomto domě kdysi bývalo puškařství." Tomu odpovídaly i další nálezy, např.kožené pouzdro na pistoli, nebo staré prázdné nábojnice.
Mezi sutí se našla i naše smaltová cedulka s domovním číslem, které náš dům momentálně na fasádě postrádá . Falešné vajíčko-podkladek jsme nejprve s nedůvěrou zkoumali, zda je opravdu sádrové, nebo se na nás při neopatrné manipulaci a rozbití sto let starého zapomenutého slepičiho vajíčka vyvalí neskonalý puch, ale je to vážně podkladek...........snad ;-)

Tolik krásných věcí a mají duši, věřte mi.......

Nová podlaha je položená, konec pokladům, konec věcem s historií a tajemstvím.................škoda ! no ale  vážně, teď se to teprve bude vařit..............s tou historickou vařečkou ;-)